I některé přírodní léky na zácpu je třeba užívat s mírou
Problematickému nebo bolestivému vyprazdňování, jež je spojené se změnou charakteru či frekvence stolice, je třeba zavčas věnovat pozornost. Velmi zanedbaný stav totiž může vést až k potřebě chirurgického odstranění stolice. Kdy se tedy obrátit na lékaře a jak nejlépe zácpě předcházet?
Samotné příčiny zácpy mohou spočívat buď přímo v poruše funkce trávicího traktu (porucha hybnosti střeva, cizí těleso ve střevu a podobně), nebo i mimo samotné střevo. Mezi tyto příčiny je možné zařadit složení potravy, endokrinní onemocnění (poruchy hormonálních hladin), psychická a neurologická onemocnění (deprese, psychózy, Parkinsonova choroba) nebo působení některých léků (nejčastěji například opioidní analgetika či močopudná léčiva).
Případy, které je nutno konzultovat s lékařem:
- opakovaná zácpa
- pravidelné podávání medikamentů nevede k vymizení obtíží do 7 až 14 dnů,
- současné opakované zvracení,
- současné neobvyklé bolesti břicha,
- krev ve stolici
V případě zácpy by se měla dodržovat především preventivní opatření. Existuje několik obecně platných pravidel, která se uplatňují ve většině případů a použití:
- Úprava pitného režimu. Pít denně 2 až 3 litry tekutin. To platí zejména u žen, které často pijí málo. Organismus si tekutiny při jejich nedostatku zvýšeně obstarává ze stolice. Ta je pak tuhá, málo objemná, a proto obtížně prochází.
- Úprava dietního režimu. Výrobky z bílé mouky nahradit produkty z málo vymílané („černé“) mouky, do stravy zařadit zeleninu (luštěniny) a ovoce v nadbytku, případně přidávat vlákninu (tu je nutné vždy dobře zapít vodou)
- Zavést pravidelný rytmus do denní činnosti a stravování, zvýšit tělesnou aktivitu.
- Usilovat o vytvoření návyku pravidelného defekačního reflexu.
- Postupně vysazovat používaná laxativa (projímadla). Ta totiž narušují normální koordinovanou funkci trávicí trubice a dlouhodobým drážděním střevní stěny mohou vést k narušení obvyklé přirozené činnosti.
Léčit raději šetrně
Takto se postupuje především při léčbě chronické zácpy. Pokud je třeba zasáhnout medikamenty, volíme obvykle laxativa co nejšetrnější. Vhodná jsou projímadla na osmotickém (fyzikálním) principu nebo objemová projímadla (síran hořečnatý, laktulóza, glycerinový čípek, osemení jitrocele vejčitého, vláknina), které jednoduše zadržují ve stolici více vody, případně léky změkčující stolici (parafinový olej).
Jejich účinek je však spíše preventivní (kromě glycerinového čípku) a při již vytvořené „zatuhlé“ stolici účinkují pomaleji. Na druhou stranu působí celkem přirozeným způsobem, a jedná se proto o laxativa bezpečná, která mohou užívat děti, těhotné a kojící ženy nebo senioři.
V případě chronické zácpy se snažíme vyhnout podávání kontaktních laxativ. Kontaktní laxativa je vhodné užít jen ve vybraných případech (především u akutně vzniklé zácpy v řádu několika dnů), a to u nemocných dlouho upoutaných na lůžko nebo velmi starých osob, u neurologických poruch, v případech nereagujících na výše uvedená opatření, při bolestivých postiženích v řitní oblasti, při přípravě před některými diagnostickými vyšetřeními.
Tyto látky dráždí střevní stěnu, která potom vylučuje více tekutiny. Při krátkodobém působení v řádu několika dnů lze toto tolerovat, z dlouhodobého hlediska však narušením normálních procesů vyprazdňování zácpu jen zhoršují. Takto však navíc působí i některá přírodní laxativa, jako je například list senny nebo reveň (rebarbora). Rozhodně tak nelze vše „přírodní“ považovat „a priori“ za bezpečné.
