Čím častěji, tím lépe?

Rakovina děložního hrdla (čípku) patří mezi častější typy zhoubných nádorů u žen. U nás zahubí ročně asi 500 žen. Většině těchto úmrtí by se dalo předejít, kdyby fungoval program včasného záchytu tohoto onemocnění

Karcinom děložního hrdla patří k onemocněním, ke kterým by vůbec nemuselo dojít. Předchází mu totiž předrakovinný stav, tzv. prekanceróza, již lze včas rozpoznat a léčit. Stačí provést stěr buněk z děložního hrdla při gynekologickém vyšetření, odeslat ho do laboratoře a podle výsledku, jsou-li přítomny podezřelé buňky, léčit. K rozvoji zhoubného bujení pak vůbec nedojde. V čem je problém? Stačí přece chodit na pravidelné gynekologické prohlídky.

 

Kvantita za kvalitu?

Na preventivní prohlídky chodí pouhá třetina žen. Bohužel i ty pečlivé, které na své zdraví dbají, nejsou rizika vzniku tohoto onemocnění uchráněny. Problém je podle odborníků v oboru onkogynekologie v kvalitě laboratorního (cytologického) vyšetření. Ne všechny laboratoře mají totiž s tímto typem práce dostatečné zkušenosti. Lékaři z praxe mohou uvést desítky případů ročně, kdy žena, u níž byl nádor diagnostikován, pravidelně prohlídky absolvovala, a to včetně cytologického vyšetření s negativním výsledkem. A nepoznaný předrakovinný stav po určité době přešel do rakoviny. Jde o to, že ke spolehlivému rozpoznání prvních známek, které svědčí pro možnost zhoubného zvratu, je zapotřebí značných zkušeností, jež lze získat jen při hodnocení několika desítek tisíc vzorků ročně. V USA dokonce tvrdí, že kvalitu požadovaného vyšetření nelze obhájit, nevyhodnotí-li laboratoř aspoň 250 000 vzorků za rok. Čeští gynekologové by se spokojili i s 15 000. Zárukou kvality by mělo být její pravidelné sledování a vyhodnocování – tedy zavedení systému akreditovaných (prověřených a opakovaně prověřovaných) laboratoří, které by uměly rozpoznat i prekancerózní stavy bez pochybení. Zatím však u nás může podle zákona provádět tzv. screening prekancerózních stavů téměř každá laboratoř, i nedostatečně kontrolovaná, jejíž výsledky jsou spolehlivé jen z 50 %. To znamená, že polovinu nádorů třeba vůbec neodhalí.

 

Ptejte se gynekologa

Je v zájmu každé ženy, aby se zeptala svého gynekologa na to, do jaké laboratoře její stěr z děložního hrdla posílá. Zda ke kamarádovi, který si tím „přivydělává“, nebo do skutečně dobré laboratoře se zaručenými výsledky. O tom, že screening rakoviny děložního hrdla může fungovat, svědčí zahraniční zkušenosti. Například ve Finsku je úmrtnost na karcinom děložního hrdla desetkrát (!!!) nižší, i když ženy chodí na prohlídky jednou za tři až pět let. Rakovina totiž nevznikne přes noc a „terapeutické okno“, kdy lze léčbou předejít smutnému konci, trvá několik let. Před zavedením současného fungujícího programu mělo Finsko úmrtnost na toto onemocnění o poznání vyšší než Česká republika.

 

Společný problém

Zatím jsme se zabývali rizikem u žen, které svědomitě navštěvují gynekologa. Těch je zhruba jedna třetina. Je to stejný podíl jako u mamografického screeningu, který se u nás osvědčil a za jehož stav se nemusíme mezi evropskými zeměmi stydět. V čem zaostáváme, je účast na všech onkologických preventivních programech. V zemích západní Evropy činí účast v těchto programech 50 až 70 %, a ani toto číslo není uspokojivé. Zatím se propagaci přínosu včasného rozpoznání zhoubného onemocnění věnuje jen několik organizací v rámci spíše charitativního programu. Stát informovanost příliš nepodporuje. Jde však o to, aby každá česká žena rozuměla tomu, proč se má starat o to, aby se její onemocnění rozpoznalo včas. Časná stadia rakoviny jsou ve vysokém procentu případů vyléčitelná. V pozdních stadiích lze agresivní léčbou život prodloužit, nikoli zachránit. O tom svědčí i výsledky dlouhodobého sledování v rámci Národního onkologického registru, které nedávno vydala Česká onkologická společnost. Příkladem může být pokles rakoviny žaludku po tom, když se začala diagnostikovat a odstraňovat infekce bakterií Helicobacter pylori. Příklady by byly. Jen aby přitáhly pozornost, následovníky a ekonomickou podporu. Výchova ke zdraví, stejně jako zdravotní péče, není zadarmo.

 

Superprevence

Již dlouho se předpokládalo, že infekce lidským papilomavirem (sexuálně přenosná choroba) má úzký vztah k rakovině děložního hrdla. V posledních letech se příčinnou souvislost podařilo prokázat a navíc vyvinout očkování proti lidskému papilomaviru (HPV). Přesně řečeno na schválení čekají dvě vakcíny, které jsou namířeny proti těm typům HPV (typů HPV jsou desítky), které vyvolávají zhoubné bujení děložního hrdla. Tuto infekci bychom našli zhruba u jedné čtvrtiny žen mezi 18 až 25 lety, které však nemají žádné příznaky. S věkem klesá počet žen, u nichž lze infekci HPV prokázat. V 35 letech to jsou jednotlivá procenta. Ale právě tyto ženy ve věku nad 35 let, u nichž je infekce HPV přítomna, má až dvěstěnásobně zvýšené riziko, že se u nich vyvine rakovina. Kdybychom chtěli testovat všechny sexuálně aktivní ženy, znamenalo by to pro naše zdravotnictví nesmírnou ekonomickou zátěž. Jedno vyšetření totiž stojí kolem 1000 korun. Proto gynekologové vítají příchod očkovacích látek, u nichž předběžné výsledky svědčí o stoprocentní účinnosti. Nejefektivnější se jeví zavést očkování dívek ve věku mezi 8 a 12 lety, kdy ještě sexuálně nežijí a riziko infekce HPV je tedy mizivé. Zajímavým tématem k zamyšlení je však i očkování chlapců, kteří HPV přenášejí. Ve světě se též zvažuje tato alternativa, ale u nás v Česku budeme asi rádi, když se najdou aspoň prostředky pro očkování dívek.

Podobné příspěvky