Mentální anorexie se často vrací

Mentální anorexie je pro většinu veřejnosti nejznámější poruchou příjmu potravy. Co může tuto nemoc rozpoutat? Jak se s ní lze vypořádat?

Hlavní charakteristikou mentální anorexie (anorexia nervosa) je neustálé snižování hmotnosti, které vede k vážným zdravotním důsledkům a na pohled nezdravé vyhublé postavě. Lidé trpící touto poruchou, však vnímají vlastní tělo mylně a naopak se považují za neustále tlusté.

Za nejrizikovější skupinu jsou považovány dívky mezi 13. a 16. rokem, kdy začínají dospívat, a tělo se díky hormonálním změnám začíná upravovat. Anorexií trpí zhruba 1 % dívek a dospívajících mladých žen. U dívek je onemocnění desetkrát častější než u chlapců. Za jejím vznikem může stát stres, strach z dospělosti, pocit nezávislosti, tlak médií, touha podobat se modelkám nebo partnerovi.

 

Příznaky anorexie

Typické je tajení nemoci. Způsoby, jak maskovat svoji nemoc před okolím, jsou velmi vynalézavé. Společnému rodinnému jídlu se vyhýbají, jídlo ukrývají nebo se vymlouvají na nějaký důvod. Nejčastějšími komplikacemi jsou problémy s vlasy, pletí, nehty, kazivost zubů, odvápnění kostí, chudokrevnost, únava, slabost, oslabená imunita a vynechání menstruace.

Lidé s anorexií si neupírají jídlo z důvodu nechutenství, ale protože jíst odmítají. Jídlo se pro ně postupem času stává hrozbou a odvratem od „dokonalosti“, tedy vychrtlosti, které potřebují dosáhnout. Dalo by se tedy říci, že si k jídlu vypěstují vztah podobný averzi.

Lidé s anorexií i přesto, že jejich denní příjem je velmi nízký, dokážou trávit několik hodin denně sportem. Také používání různých podpůrných prostředků k hubnutí (takzvaných anorektik) není výjimkou.

 

Léčba anorexie

Léčba anorexie trvá měsíce až roky, v průměru asi 5 let.

Léčba mentální anorexie je náročná a ne vždy úspěšná. Onemocnění se často vrací. Základem léčby je léčebná výživa a psychoterapie. Jde-li o léčbu mladého pacienta, je nutné do ní zahrnout i rodiče. Během léčby pacienti přibírají na váze a často užívají řadu léků.

Výzkumu účinnosti podrobili vědci nejlépe ze všech psychoterapeutických metod klasickou kognitivně behaviorální terapii (KBT). KBT vychází z teorie, že příčinou problémů je nevhodné chování a myšlení, které je naučené a udržované vnějšími a vnitřními faktory. Během terapie se jej může klient odnaučit, přeučit nebo se může naučit novým, vhodnějším způsobům řešení problému.