Srdci a cévám pomůže i obyčejná chůze

Srdce a cévy jsou obrazem našeho životního stylu. Co všechno jim škodí? Čím si je – někdy doslova systematicky a lehkomyslně – likvidujeme?

Rizika pro naše cévy

Rizikovými faktory aterosklerózy, tedy nebezpečím pro srdce a cévy, jsou zejména obezita, cukrovka, kouření nebo fyzická pasivita. Pro ty je bohužel příznačné, že se kumulují a navazují na sebe.

Kdo je fyzicky pasivní a nehýbe se, často u svého polehávání navíc ještě holduje nezdravému jídlu. A k němu si zapálí cigaretu. Brzy se tak jedinec může dočkat dalšího rizikového příznaku, kterým je obezita, a ani cukrovka na sebe nemusí nechat dlouho čekat. Stoupne hodnota cholesterolu, tlak, tuky začínají ničit cévy, čímž se tvoří cesta k vážné hrozbě: ateroskleróze.

Šance pro naše cévy lze zvýšit. Je nutné obrátit se na lékaře. Tím by však snaha o nápravu neměla skončit. Od nemocného se vyžaduje také změna životního stylu. Tedy: disciplína, odhodlání, výdrž.

 

10 tisíc kroků

Stejně jako u obezity je i zde nejlepší léčbou prevence. Pravidelný přiměřený pohyb a zdravá strava slouží k podpoře srdečně cévního systému, čímž lze předcházet ateroskleróze a potažmo infarktu či mrtvici. Nejvhodnější pohyb je přitom ten úplně základní a přirozený, tedy chůze. Denně máme ujít minimálně čtyři kilometry, ale raději šest. To odpovídá 10 tisícům krokům. Některý den můžeme chůzi vyměnit za hodinu plavání.

Co ale dělat, když jsme prevenci propásli? Jak jít „do sebe“ poté, co jsme po několika desítkách let prohlédli a zjistili, jak riskantně jsme se doposud stravovali a že jsme se v podstatě nehýbali? Můžeme to napravit? Ano, s obyčejnou svižnou chůzí nebo plaváním můžeme začít v každém věku. To spolu se změnou jídelníčku – pod lékařským vedením – přináší kladné výsledky.

O pohyb mají postaráno pejskaři. Pokud svého miláčka venčí pravidelně a svižně, pak z dlouhých procházek profitují, a to v každém věku. Platí opět pravidlo minimálních 10 tisíc kroků.

 

 

Podobné příspěvky