I zdravé děti mohou mít „nezdravá“ záda

Cvičení Vojtovou metodou nebolí, ale pomáhá

V posledních letech se často hovoří o tom, že zbytečně příliš mnoho kojenců navštěvuje rehabilitační cvičení kvůli svalové hypotonii a jiným potížím komplikujícím správný psychomotorický vývoj. Mnoho maminek ale bohužel i pediatrů si myslí, že takováto cvičení jsou jen pro zdravotně handicapované děti. To je však mýtus, který vychází z neinformovanosti rodičů a nezodpovědnosti lékařů, kteří se zdráhají odesílat dítě ke specialistům.

Nejčastějším typem cvičení, které se pod dohledem vyškoleného dětského fyzioterapeuta provádí, je tzv. Vojtova metoda. Tento způsob cvičení je také bohužel obestřen mnoha mýty, které nevycházejí z reality. Tato metoda správně nazývána metoda reflexní lokomoce je souborem cvičebních technik používaných k léčbě tělesných poruch. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že cvičení dle Vojty děti nebolí a mnoho z nich je snáší dokonce i bez sebemenších známek pláče i jiných negativních emocí. Není ani náročné pro matky nebo jiné osoby, které je poté s dítětem doma realizují. Hlavní pro mne cenná zkušenost je, že je velice prospěšné a dětem pomáhá. Výsledky jsou skutečně úžasné.

Jednotlivé fáze psychomotorického vývoje dětí raného věku musí proběhnout kompletně ve správný čas a ve správném sledu

Psychomotorickému vývoji dětí by měla býti věnována velká pozornost, protože jakým způsobem projde dítě tímto vývojem v kojeneckém věku, tak to ovlivní stav především páteře do dospělosti a tedy vlastně na celý život. Tento vývoj má své fáze a je nezbytné, aby přesně následovaly po sobě. Není sice tolik důležité, kdy přesně dítě určitou fází projde, ale je důležité podotknout, že jsou dány určité hranice, od kdy do kdy má dítě přejít do následující fáze. Pokud dítě nezačne např. lézt do určitého měsíce či týdne věku, je třeba vyhledat fyzioterapeuta, který dítě prohlédne a pomůže dítěti správně posílit určité zádové svaly, které jsou potřebné pro správný vývoj páteře.

Lezení vede ke zdravému sezení a zdravé páteři

Je tedy v kompetenci především pediatrů, dítě při každé návštěvě ordinace důkladně prohlédnout a nespoléhat se jen na informace od matky, která většinou dítě nevidí objektivně. Jsou jisté věci, jež je nezbytné sledovat. U kojence je třeba posoudit stabilitu a symetričnost v poloze na bříšku a držení hlavičky v tzv. poloze pasení koníčků, poté kdy a jakým způsobem se začne přetáčet z polohy na zádech na bříško a naopak, kdy a jakým způsobem se začne dítě plazit a později lézt. Lezení je velice důležité a dle odborníků by mělo u zdravých dětí nastat přibližně do konce devátého měsíce. Po úspěšném lezení by mělo dítě zvládnout se samo posadit a pak již následuje stoupání si, chození s oporou tzv. chození kolem nábytku a nakonec má být vše završeno tzv. puštěním se a samostatnou chůzí. Přesně takto by měly za sebou následovat fáze v psychomotorickém vývoji dítěte.

Dítě se zdravými zády nesmí žádnou z těchto fází vynechat. Pokud se tomu tak stane, není něco v pořádku. Věty typu, že každé dítě je jiné, což mnoho maminek a nejen jich tvrdí, nejsou na místě. Ano částečně mají pravdu. Každé dítě je jiné. Některé se např. otáčí ve třech měsících a jiné až v šesti, ale jak jsem zde již uvedla, jsou jistá vysledovaná období, dokdy nejpozději musí tento pohyb dokázat a jakým způsobem. Některé maminky se radují, že jejich dítě neleze a rovnou chodí, ale neuvědomují si, že je to špatně a že jejich dítě s největší pravděpodobností nebude mít zdravá záda. Lezení je natolik zdravé, že i u dětí, které do té doby měly jisté pohybové nesrovnalosti, tak čím déle polezou, tím více se tyto potíže odbourají. Lezení je důležité podporovat a z tohoto důvodu se během vývoje dítěte musí dodržovat určité postupy a některých je třeba se vyvarovat.

Rodiče mohou ovlivnit bezproblémový vývoj psychomotoriky kojenců

Nejprve je nesmírně důležité, dítě první tři měsíce jeho života co nejvíce pokládat na bříško. Někteří odborníci tvrdí, že by dítě především od druhého měsíce mělo strávit na bříšku minimálně hodinu celkově po sečtení jednotlivých pokládání denně. Je skutečností, že některé děti tuto polohu zrovna nemilují, ale v tomto případě se nemůže tato činnost omezovat, ale zkracovat se doba ležení na bříšku a tím pádem se musí dítě do této polohy dávat častěji denně. Dále by se maminky měly vyvarovat tzv. pasivnímu posazování dětí za účelem jejich zabavení apod. Opět je třeba zde zmínit lezení, jako cestu ke zdravému sezení. Dítě si tedy musí poprvé sednout samo. Pokud jej rodiče posadí dříve než je zralé pro tento úkon, poškozují mu páteř a blokují přirozený psychomotorický vývoj, takže děti většinou nelezou nebo velmi krátce před završením vývoje kojence – chozením. Toto je jedna z největších chyb, kterých se rodiče dopouštějí a také nejčastější příčina skolióz a jiných onemocnění páteře, které se projeví v pubertě a v dospělosti. S těmito onemocněními se dá sice žít, ale velice komplikují život a to konkrétně především bolestivostí.

Je proto žádoucí těmto potížím předcházet. V žádném případě nejsou později pro děti vhodná různá hopsadla a chodítka, která mají na páteř dítěte stejný vliv jako pasivní posazování. Dítě, které začíná chodit, by se nemělo vodit za ručičky, ale nechat se volně pohybovat s dohledem kvůli bezpečnosti. Pokud všechny tyto základní podmínky rodiče a pečující osoby dodrží, zajistí dítěti, že vstoupí do života se zdravými zády. Pokud však nastane nějaký problém ve vývoji dítěte či zastavení a zpomalení psychomotorického vývoje, je třeba využít rehabilitačního cvičení pod dohledem speciálně vyškoleného dětského fyzioterapeuta. Důležité je aby ho takto zkušený odborník prohlédl, posoudil konkrétní nesrovnalosti ve vývoji jeho hrubé motoriky a pomohl mu cvičením dojít ke zdravé páteři. Pokud je dítě jinak zdravé, tak samozřejmě dojde k cíli tohoto vývoje což je chůze také, ale bude celou cestu absolvovat s omezením, které povede ke špatnému držení těla a již zmíněným onemocněním páteře a pohybového aparátu. Je třeba si vážit skutečnosti, že v dnešní době se již tyto věci více sledují než dříve a je možnost dětem pomoci.