Bolesti zad se často objevují „bez příčiny“

Téměř 80 procent dospělé populace se setkalo během života s bolestmi zad. Dle statistik postihuje bolest zad nejčastěji osoby ve věku 45 až 59 let.

Kde se berou bolesti zad?

Bolesti zad mívají celou řadu příčin. Nejčastěji se setkáváme se stavem zvaným etiologie funkční, to znamená, že objektivně pozorovatelný nález na páteři není výrazný a pacient netrpí ani žádným jiným prokazatelným onemocněním. Jedná se bolesti jakoby „bez příčiny“. Pacienti obvykle uvádějí široké spektrum možných příčin – nadmíru fyzické zátěže, prochladnutí, únavu a mnohé další. Ve většině případů se bolest zad přihodí náhle. Shodnout se na jednotném fyzickém mechanismu bolesti nejsou schopni ani pacienti, ani lékaři. Podíl na „náhlé bolesti“ má větší množství faktorů, které vedly k projevu bolesti zad, ať již náhle nebo zvolna. Hlavním faktorem je však především životní styl a stres.

Celá řada studií poukazuje na souvislost mezi emočním napětím a bolestmi zad, přesto si stále většina jedinců odmítá v první řadě tyto souvislosti přiznat.

Na jedné straně máme nedostatek přirozeného pohybu (chůze), na druhé straně se snažíme tento nedostatek „kompenzovat“ nadměrnou zátěží – ať již v podobě nad míry sportovních aktivit, tak především nad mírou vlastní váhy, která přetěžuje svalový korzet kolem páteře. Jakékoli osobní problémy, v rodině, v práci, v partnerských vztazích, při sexu, konflikty s osobami v okolí a též i neschopnost vyrovnat se s procesem stárnutí, vyvolávají emoční napětí, které vede ke zvýšenému napětí svalů. V případě, že dlouhodobě setrváváme v napjatých vztazích, sami sebe přepínáme nadměrnou psychickou i fyzickou zátěží, projeví se časem tato tenze na našem pohybovém aparátu.

Zvýšení svalového napětí významně ovlivňuje situaci v oblasti páteře. Je zajímavé, že skutečně fyzické příčiny bolesti zad (např. poškození těžkou prací, sportem nebo úrazem) představují menšinu. Objektivní příčiny bolesti zad lze nalézt jen těžko.

 

Co říkají studie?

V roce 1998 Dr. Lampe z univerzity v Innsbrucku publikoval studii, v níž poukazuje na jasnou souvislost mezi stresem a výskytem bolesti zad. Ze závěrů Lampeho výzkumů vyplývá, že pacienti, u nichž se nepodaří pro bolest zad nalézt jednoznačné vysvětlení, snášejí svoje obtíže mnohem hůře než pacienti, u nichž je tato příčina známá.

J. E. Sarno z Ruskova Institutu rehabilitační medicíny univerzity v New Yorku dospěl k závěru, že neřešené a nedořešené problémy jsou příčinou napětí, které se obvykle manifestuje fyzickou bolestí a to nejenom v oblasti pohybového aparátu. Jedná se o bolestivé „zhmotnění“ našich psychických obtíží. Bolest zad se pro pacienta často stává únikovou cestou od nutnosti řešit stresující psychické stavy, a jako nedílná součást péče o tyto pacienty se proto doporučuje též psychologická konzultace.

 

Řešení bolestí zad je oříškem

Klasická medicína řeší pacientovy bolestivé problémy „rituálním“ (procesně daným) postupem, který však naprosto ignoruje životní styl pacienta, jeho psychické i sociální stavy. Tento klasický postup sice vyvolá obvykle rychlou úlevu, ovšem není-li řešena skutečná příčina problému, obvykle se nám dostane jen úlevy dočasné, která v žádném případě nevede k uzdravení. Největší škody v tomto směru představuje neúčelná konzumace léků proti bolesti a zánětu (nesteroidních antirevmatik) a léků na uvolnění svalového napětí (myorelaxancií).

Pacient bývá často konfrontován nesrozumitelnými diagnózami bez odpovídajícího vysvětlení lékařem. Pacient v bolestivém a mnohdy zoufalém stavu nedokáže vyzvat svého lékaře, aby mu přijatelným způsobem vysvětlil nález, možnosti a vhodnost léčby, krátkodobé i dlouhodobé důsledky. Úzkost způsobená bolestí a nepochopení diagnózy často prohlubují prožívání choroby.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*